Červenec 2018

10. Příběh

27. července 2018 v 16:53 | S. K. Holešová |  Temný rytíř

Příběh

I.


se slzou na víčku,
skládám ti básničku,

snad jen zamilovaností pouhou,
snad několik měsíců dlouhou,

se slzou na tváři,
úsměv mi vytváří,
moje mysl chorá,
kterou nezná ani cvoklá Dora,

snad nikdy nenabude dne,
kterého jsem si vždy přála,
a zároveň se ho tak bála,

zdalipak mě v srdci svém nosíš,
nebo jen mé srdce láskou kosíš?

II.


byl jeden den,
jaký si krásný a beze změn,

měla jsem vyrazit na výlet dlouhý,
a mě zbyli jen myšlenky pouhý,

tři dny čekala jsem na tebe,
vyhlížela jsem tě mezi auty,
láska má mě poutala železnými pouty,

a pak náhle míhal se zpomaleně den co den,
stále bez tebe,
stále beze změn,

pak přijelo auto temné jako noc,
a já už věděla že máš nade mnou podivnou moc,

jakmile zhasla světla,
já už samou nedočkavostí kvetla,

a když uzřela jsem tvou tvář,
tvůj povýšení šarm,
zanechalo to na mé mysli vzpomínku jako šrám,

šel jsi za mnou,
s úsměvem na tváři,
takovým co děs ve mě vytváří,

zmatená jsem se zdála,
a bylo vidět že jeho úsměvu jsem se bála,

bála jsem se právě toho,
že chození a láska,
nejsou pro mě,
jsou jen pro někoho,

vím že se od něj držeti dál musím,
ale proč ?
to nevím,
i když to ve mě vře,
i když to v sobě dusím,

a pak vzpomínka od jeho příjezdu skočila o kus pryč,
a ty má Sabinko,
klidně si křič,

hlídala jsi holčičky malé,
co byli jednoho " Pána krále",
znavena jsi z nich velice byla,

a to že by tě někdo v hlídání vystřídal,
o tom jsi snad nesnila,

a přesto přišel on,
a tvému utrpení odbyl zvon,

on vzal každé dítko,
zvedl jej lehce jak pampeliščino kvítko,
a pak si spolu všichni tři hráli,
a já a má maličká jsme se jim smáli,

při tom pohledu jednom,
cítila jsem radosti a štěstí vlnu,
a to že mi to strach sebral,
to mu neprominu,

ale to nebylo všecko,
když jsem hlídala opět jedno roztomilé děcko,
a popíjela kávu,
seděla v jednu příjemnou trávu,

hudba kolem hrála,
já se zrovna něčemu smála,

pak přišel zase on,
zas s úsměvem a příjemným tématům byl zase zlom,
můj nápadník,
bojoval slovy,

však vykrýt to on zvládl za pohody,
tu ťal pár ran svými ústy,
a mě nezbylo nic jiného než upadnout v jisté hrůzy,

snad ani nestíhala jsem otáčet hlavu,
opět jsem ucítila ukřivděnost a únavu,

můj nápadník byl zahnán pryč,
a ty můj vzteku klidně si křič,

a Ním jsme pak u sebe seděli dál,
a však nemluvili jsme spolu,
to jen kdyby se někdo ptal...

hodně věcí se stalo,
nu co na to říct,
nebilo jich málo,

a však já stále čekám,
a dávám přednost citům,
těm zhoubným řekám,

a teď jen chci aby ten pocit odešel za hory,
minul i některé pahory,
a mířil někam dál,
až tam kde by o něj někdo stál.

09. Děsiví pocit

27. července 2018 v 16:41 | S. K. Holešová |  Temný rytíř
Děsiví pocit


ten pocit co cítím k tobě,
bude mě děsit i v samotném hrobě,

ten pocit co tíží mou duši,
je děsivý,
a přesto mému srdci sluší,

v ten den kdy potkala jsem tebe,
slunce krásně hřálo,
a mé srdce se tebe bálo,
a však s tímto nepřestalo,

nechci cítit nic k tobě,
to vědí mé poloviny obě,

a však kdo city mé zruší,
když jen pro tebe mi srdce buší,

jen pro tebe mi prohání krevní oběh srdeční sval,
a já se kajícně stále ptám dál,

a prosím tě,
aby sis ten cit vzal,

ty dny co nás spolu spojují,
s mu příčetností bojují,

ty se však tím dobře bavíš,
ráda bych ať se v Pekle smažíš,

výš jak na nervy jdoucí jsou tyhle city,
když furt dokola křičí,
že jediný ten praví jsi ty?

to však nevinné se zdá býti,
proto se člověk snaží žíti,

což mi vhání do tváře rudou,
jelikož naše minulost byla poměrně chudou,

Ignorovala jsem tě a s vím způsobem se tě bála,
na zamilovanou do kata jsem si ještě tou dobou hrála,

a pak jsi mi do života vtrhl ty,
a během roku,
div jsem necítila na sobě tvoje rty,

si tupec jeden prolhaná a snažíš se furt jen dosáhnout svého,
a však to tě dělá už z poloviny mého,

to co jsem chtěla a prosila o to Bohy,
teď to přišlo a místo křídel to mělo rohy,

upřímně vědět co jsem si přála,
radši bych si dál na zamilovanou do bývalého hrála!

08. Přesvědčená jsem

27. července 2018 v 16:33 | S. K. Holešová |  Temný rytíř
Přesvědčená jsem


rozhodně sis přede mně klekl,
a něco s toho cos Balákovi řekl,
zahřálo mé srdce,

i snažím se nemyslet!
snažím se nemyslet na tvé oči,
a těch snah řád,

na to,
jak se mi snažíš vnutit myšlenku,
že máš mě rád,

vždyť já tuším,
možná i vím,
že rád mě nemáš,
že jen chceš zahřát mé tělo tím svým,

moc dobře znám,
moc dobře vím,
že beze slov,
nevznikl by rým,

a že láska po čase,
mění se v dým,

a však proč ta má stále trvá,
vždyť není to zamilovanost prvá,

snažím se tě zapudit tím,
že tě vidím jen ve světle zlým,

07. Znovu zamilovaná

27. července 2018 v 16:29 | S. K. Holešová |  Temný rytíř

Znovu zamilovaná


tvé oči hýbou mým světem,
tohle jednou povím našim dětem,

tu lásky plnou zář,
a to jak rudne,
tvá tvář,

nikdy,
opravdu nevěřila bych tomu,
že ten pocit,
pocítím znovu,

neměla bych se radovat,
nač radovat se s tohoto citu,
ať se snažím sebe více,
ty nevylezeš s krytu,

tvá duše,
se té mé bojí,
a v mé hlavě se nápady rojí.

06. Klasika

27. července 2018 v 16:25 | S. K. Holešová |  Temný rytíř
Klasika


Nikdy jsem necítila takovou bolest,
bolest co nedá mi pokoje,
a přesto se tak rýmuje,

ty jenž máš mou duši i srdce plané,
kašleš na mě,
to je snad dopředu dané.

05. Co mám dělat ?

27. července 2018 v 16:18 | S. K. Holešová |  Temný rytíř

Co mám dělat ?


ach ty můj milí,

ty,
jenž jsi tak roztomilí,

ty co trápíš mé srdce,
a lži jdou s tebou ruku v ruce,

miluji tě moc,
tak strašně to bolí,
žal mě však hodně stojí,

za celí rok a půl,
nedokázal jsi být jen můj ,

tvrdíš mi že nemáš sílu,
a já po tobě chci jen výru,

jakou jen oběť mám přivésti,
abych od ní dokázala tě odvésti?

Pohádky které doporučuji pro děti

27. července 2018 v 14:17 | S. K. Holešová |  Deník šílené matky
Byl jednou jeden život

( Tato pohádka, jak už jste si sami jsitě všimli poukazuje na to jak to chodí v lidském těle. Děti s toho trochu pochytí o lidské anatomii a rozhodně se u toho i pobaví. )

- 1 série a 26 epizod

1. Planeta buněk
2. Zrození
3. Tělesná stráž
4. Kostní dřeň
5. Krev
6. Krevní destičky
7. Srdce
8. Dýchání
9. Mozek
10. Neurony
11. Oko
12. Ucho
13. Kůže
14. Ústa a zuby
15. Trávení
16. Játra
17. Ledviny
18. Mízní soustava
19. Kosti a kostra
20. Svaly a tuky
21. Válka s toxiny
22. Očkování
23. Hormony
24. Koloběh života
25. Obnovy a opravy
26. A život jde dál

Byl jednou jeden vynálezce


- 1 série a 26 epizod

1. Naši čínští předkové
2. Archimédes a Staří Řekové
3. Hérón z Alexandrie
4. Měření času
5. Jindřich Mořeplavec a kartografie
6. Gutenberg a knihtisk
7. Leonadro da Vinci
8. Lékaři
9. Galileo Galilei
10. Isaac Newton
11. Buffon a dějiny naší planety
12. Lavoisier a chemie
13. Stephenson - plnou parou vpřed
14. Faraday a elektřina
15. Darwin a evoluce
16. Mendel a hrách
17. Pasteur a mikroorganismy
18. Thomas Edison a aplikované vědy
19. Marconi a elektromagnetické vlny
20. Ford a dobrodružství jménem automobil
21. Létání
22. Marie Curieová - Sklodowská
23. Albert Einstein
24. Lorenz - Táta Kačer
25. Armstrong, Měsíc a vesmír
26. Budoucnost


Byl jednou jeden člověk

04. Započatá hra

24. července 2018 v 11:51 | S. K. Holešová |  Temný rytíř
Započatá hra


Započata hra lásky byla,
a to jsem myslela,
jak jsem jí dobře skryla,

ovšem prý viděti byla,
a ta má milá,
hra tu byla,

já jí však nezačala,
to došlo my pozdě,
byla jsem vykulená,
jak čmelák v drozdě,

smáti jsem se tomu musela,
na hru jsem sama nepřišla,
i když jsem to zkusila,

on však rozehranou hru měl,
zjevně hrát si se mnou chtěl,

naivní dívenkou jsem byla,
rozumu jsem pozbyla,
a však teď když o ní vím,
nevím co s tím,

je to vážná věc,
když špatně šlápnu,
spadne na mě klec,

zlatá klec s krásnými vzory,
však bolesti by mohli být i hory,

co mám dělat či jak se chovat mám,
když po lásce spousty ran,
jeden muž a jedna žena,
to je z dítěte v dospělého změna,

to se říká leč snadno,
však není radno,
tyto city podceňovat,

samy znáte chvíle,
kdy dojde píle,
a snad i krev v žíle,
zamrzne.

zvedne se vám tlak,
a ano je to tak,
i chlupy po celém těle,
jdou vzhůru směle,

a ten krásný pocit,
plné lásky moci,

a chcete pravdu vážení,
lec kdo tu lásku podcení,
a nakonec spadne klec,
dřív než řekneš švec,

03. Jeho pohled

24. července 2018 v 9:10 | S. K. Holešová |  Temný rytíř

Jeho pohled


Tu pomalinku se vkrádá,
ten pocit co nemám ráda,
ten pocit co trhá mi žíli,
a člověk ani chvíli,
nehledět,

tu se mi naskytl jeden z nejzvláštnějších pohledů,
ty sedíce na zemi,
jak sám jí zrozený,
a však hledíce na mě,

tu zmatek,
zvědavost a lásky svit,
no můj milí teď jsme si kvit,

nemělo by to být mezi námi,
vždyť nebyli jsme sami,
a ani nejsme,

co je to za pocit neodbytný,
ten co tíží mou duši,
z něhož mi nadlidsky i srdce buší,

Nesmím na něj myslet !


02. Zjištění

24. července 2018 v 8:59 | S. K. Holešová |  Temný rytíř
Zjištění


Dnes se vážně projevilo,
to co se vždy tak krylo,

nyní dnes je pravda venku,
a to v sobě nemám ani sklenku,

ten co si kdysi hrál,
já nevědíc jak dál,
když se mi smál,

on však vstal a ochránil mě před smíchem,
tím se stal mým osobním hříchem,

nyní však běžel překážkovou dráhu,
snad přeběhl přes pět sálů,
bez jediné chyby,
my ostatní plácaje se za ním jak ryby,

a však vše řeším s klidem,
vše vypíši lidem,

ten pocit ze zjištění pravdy jeho,
ta pravda samá,
září jako hvězda ranná,

však jeho úsměv a opora,
je jak duši mé závora,

jen díky němu a mé sestře,
klidně si i věřte,
já stále v této době,
ještě nejsem v hrobě,

leč problémy co řeším já,
jsou horší než se zdá.

Zakázaní hra - Lovec

23. července 2018 v 7:23 | S. K. Holešová |  Kritika - Knihy
Základní fakta:


- tuto knihu napsala velmi dobře známá spisovatelka L. J. Smith
- tuto knihu jsem koupila v Levných knihách a.s. - Budějovická, v ceně za cca 29 ,-



Kritika:

Musím začít pochvalou, konečně někdo vymyslel něco nového, Mlžný pán... nebezpečná stolní hra... A k tomu skupinka dětí který projdou peklem ale dodržují pravidlo : jeden za všechny a všichni za jednoho. Moc se mi líbil právě tento nový svět. Jelikož jsem tak trochu psychicky narušená, líbila se mi i ta sílící zoufalost u hlavní hrdinky. Zde bylo krásně vidět, že když se nepostavíte vlastnímu strachu, tak vás zkrátka a dobře pohltí. Na to taky doplatila jedna z vedlejších postav. Trochu mě ale mrzelo že jednu noční můru kterou procházeli L. J. Smit odflákla. Byla to noční můra: kde z dětí začala růst jakási květina. To my přišlo jako dost slabý na to že zrovna u tohoto kluka mělo dojít k nějaké opravdu silné noční můře. To mě trochu mrzelo, ale náš krásný a neodolatelný Mlžní pán, mi onu lítost vyhnal z hlavy. Byl to takový ten zlí hoch, do kterého se vždy zamiluji. Zkrátka a dobře nádherný, smyslný a nebezpečný záporák.... No a samozřejmě abych nezapomněla celé této knize dávám 4 hvězdičky z 5.

Takž knihu doporučuji k přečtení, a vy co už jste jí četli, nechtěli by jste mi napsat jaký je váš názor na tuto knihu? S láskou a 2 dílem v ruce se s vámi loučí S. K. Holešová

01 Záchrana má

22. července 2018 v 22:38 | S. K. Holešová |  Temný rytíř
Záchrana má

I.

Tu stojím hanbou ztrapněná,
tu stojím celá zdrcená,

rudá žene se po tváři,
co v srdci chaos vytváří,

i lesknoucí se oči mé,
co slzy drží,
leč neskanou!

Tu vkročí do zorného pole,
vrhne se s trapností do lítého boje,

zahledí se do očí mích,
již chápu zač stojí hřích,
plamínky mu v očí hrály,
ač jeho oči,
jako by se mích báli,

II.

Tu pronesl slastná slova,
snesené snad milostí boha,
" Já budu horším hráčem",
teď šel a s odvahou kráčel,

s chodil každou překážku,
i nasadil nechápavou přetvářku,

sám ztrapnil sebe,
aby zachránil tebe!

on položil za mě hrdosti,
jen aby zahnal mé lítosti,

SLOVA DÍKU,
PÍŠU JEMU S VĚNOVÁNÍM,
PO SLÉZE DUŠE,
MILOVÁNÍM!

III.


bylo pohledů pár,
za kterými doutnal žár,

já však citu nedbajíce,
však nedivte se lidi zlatí,
ani nevím zda ty city platí,

zda cit platí i u toho pána,
já nehodlám se dočkat rána,
kdy nucena budu říci,
s červenající se lící,
že už nechci bez něj být,
snad rači do Pekla dám si řícti,
jen když jeho cit bych znala,
zda bych mu za hřích stála.

23. Rozchod

22. července 2018 v 22:00 | S. K. Holešová |  Lásky kat
Rozchod




tu tak sklesle sedím,
o čem psát snad ani nevím,

tu se skrytým žalem,
v srdci zakódovaným zmarem,

a to co zbylo s hrdosti,
kousky a střípky ,
ano těch je dle libosti,

To co jsem udělat musela,
již je vykonáno,
já však nedočkám se v ono ráno,
kdy zapomeneš,

nedělá mi to žádnou radost ,
však činí mi to žal,
leč život musí jíti dál,

nechť tato báseň je ti útěchou,
a nesetká se s neplechou ,

vždyť starostí hodně ,
a radostí málo,
uznej sám zač to všechno stálo,

ano radost velkou mám,
že jsi na vše nebyl sám,
však já nezvládla bych více,
už nemám co ti říce,
leč jen těchto pár slov,
že mám toho dost,
že už nemám sílu,
ani už tu víru,
v lepší vztah,

22. Pár rychlých veršů bez cíle...

22. července 2018 v 21:55 | S. K. Holešová |  Lásky kat
Pár rychlých veršů bez cíle...


Srdce mi buší,
v uší mi hučí,
a krev vře,
skoro bych přísahala že hlasitě řve,

Se smutkem v duši,
vzpomínám jak se sluší,
aby lehčeji bylo mé duši,

andělé natahují svou kuši,
kuši která rozpoutá Peklo,
Jen aby před láskou smeklo....

21. když zasáhne strach

22. července 2018 v 21:44 | S. K. Holešová |  Lásky kat
když zasáhne strach




Když se dozvím novinu,
co dokáže rozvrátit rodinu,

Když strachy se krčím,
Vzlyky za svou příčetnost ručím,
A bolestivě při tom skučím,

Co se málem stalo,
zbývalo jen málo,
A zbyla bych tu sama,
To by byla velká rána,

Ovšem až vědomí toho,
že bych ztratila tebe,
Od země oddělilo by se nebe,
Do ohně přilila by se voda,
Silný člověk před slabým by vzal roha,
Země by se přestala točit,
Můj obličej slzy by mohli smočit,
Můj strach mění se v zlost,
Bohyně mám strach ,
mám toho dost!!!!

20. Slza

22. července 2018 v 21:36 | S. K. Holešová |  Lásky kat

Slza



Jedna kapka slzy spadla z mé tváře,
když však zjistila k čemu se váže,
byla to kapky velké ráže,

ty nevíš jak se špatně cítím,
radši se kocháš lučním kvítím,

však podívej se na mě,
jak srdce mi puká,
všimni si jaká jsou to muka,

jaká muka prožívám,
a nezvykle je dožívám,

nedokážu se smát,
a jen budoucna se mám bát,

19. Bezbolestná

22. července 2018 v 21:31 | S. K. Holešová |  Lásky kat
Bezbolestná


snažím se nemyslet na bolest,
bolest co my trhá žíly,
ach můj drahý kéž nedojdou mi síly,

pamatuješ jak jednou jsme tu stály,
a na Petříně jsme se smáli,

ovšem byla tu věc které jsme se oba bály,
na nevědomé jsme si hrály,

a tet nám vypršel čas,
šeptá mi uvnitř mé hlavy nemilosrdný hlas,

nechť jen pozři se na mě,
pozři se a uvidíš slzy,
to že to tu nevydržím mě fakt mrzí.

18. Zděšení

22. července 2018 v 17:57 | S. K. Holešová |  Lásky kat
Zděšení

změny nálad v jednu chvíli,
mám chuť uběhnout i míli,
zaskočí mě v tu ránu,
zase změna plánu,
zaskočí mě v tu ránu,
a strachy strnu,
v nehybnou zaskočenou srnu,

nevím informací mnoho,
a však s toho,
mám teď strach,

to není láska,
to je vrah,
také nervy,
a k čemu,
když nedokáži přijmout změnu,

změna plánu,
co ho zhatí,
modle te se za mě,
lidi zlatí.

17. Nenávist

22. července 2018 v 17:51 | S. K. Holešová |  Lásky kat
Nenávist


Ten pocit co drtil mou duši,
sto krát víc jak člověk tušil,

sto krát víc,
však po pár doušcích,
necítím skoro nic,

víno, pivo, rum,
z nenávisti stavěla bych dům,

zhnusené city,
co cítím k tobě,
nepomůžou nikomu,
natož v téhle době,

slzy tekli plny hořké lásky,
z nichž čteme temnoty sázky,

křik a běsnění,
přijdou ti do snění,

ležím polomrtvá u vína,
se slzami svýma,

sen se blíží,
k srdci mému míří,

chytám se za hlavu a ječím,
je to vztek smíchaní s ještě něčím,

nevydržím tolik žalu,
tolik vzteku,
mé slzy mění se v hučící řeku.

Deník šílené matky 01

22. července 2018 v 15:57 | S. K. Holešová
Dobrý den, jak už většina z vás ví jsem S. K. Holešová ( Sabina květa Holešová ), co ale mnozí z vás nevědí je to že je mi 22 let a mám dvě krásné leč zlobivé dítka. Moje první zlobidlo je holčička jménem Tamarka (2). Tamarka je celá tatínek až na tři věci které má nezaměnitelně po mě: zelenohnědé oči, rovný nos a srdíčková ústa. Můj druhý zlobidlo je syn Dante a ten jako by táty vůbec nebyl.

Teď proč vám to sem píši. Je to v celku jednoduché, chci pro prcky napsat knihu o tom jak jsem poznala jejich otce a jak to všechno stálo za pendrek, a aby věděli že i přes veškeré hrůzy kterými jsem prošla, neovlivnilo to jak moc jsem se na obě děti těšila. Téže to píši i pro vás aby jste si mohli přečíst jak moc je v životě důležitá výra v sebe sama a především aby jste věděli čemu všemu se raději vyhnout.


Budu sem však psát jak minulost tak sem i dám sem tam nějaký ten rodinní výlet a podobně.... Tak jo, doufám že se to bude líbit a zatím na shledanou.