Siréna

28. prosince 2017 v 22:09 | S. K. Holešová |  Básně
Siréna

1

Moře šumí,
vítr fouká,
loď se se mnou mírně houpá,

slunce zapadá,
na obzoru červánků roj,
brzy začne velký boj,
i to je předzvěst červánků,...
nebeských rudých beránků,
jakmile padne noc,
zpod hladiny hudba hraje,
kapitán z vaku víno saje,

a náhle hudby zvuk,
neobstojí žádný kluk,
zpěv vábný,
vábný jen,
vodáci zapomínaje vlastních jmen,

2

Zapomínaje jména vlastní,
pro ně to není jasný,
sirény zpívaje dál a dál,
loď naráží podle skal,

siréna,
ta nejlíbeznější pěvkyně,
vypadá jako krásná vědkyně,
vyskočila na palubu,
zpívá dál,
jeden muž se jí vzdal,
náhle slyš praskání kostí,
děsný zvuk,
muž křičí z hrozných muk,
siréna neváhá a hoduje,
s dalšími muži bojuje,

každý muž je jinak sladký,
povrch paluby je krásně hladký,
někde voda,
jinde krev,
a všude se rozléhal,
křik,
a zpěv,
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama