Andulčin deník

Neděle v 20:02 | S. K. Holešová |  Zoologie
14.04. 2017

Dnes jsme koupili papouška vlnkovaného - Andulku a jelikož jsme nevěděli zda je to samička nebo samešek pojmenovali jsme jí Kája.


01.07. 2018

Dnes jsme koupili Páju, nevíme jistě jestli je to samička nebo samec ale tak či onak jsem chtěla aby Kája měla někoho své tzv. rasy a tak Pája je má dlouhodobě hledaná bílá andulka. Bylo by moc fajn ale kdyby to byl samec a já časem mohla zkusit jaké je to mít doma těhotnou andulku. Podle mě si každý zaslouží alespoň jednoho potomka. Tak třeba až si oba na mě zvyknou .... :-D



12.08. 2018

Dnes se mi přihodilo něco úžasného. Jak mnozí možná víte mám andulku Káju ( samičku) a nyní i Páju ( samce). Od jisté příhody kdy jsem udělala tu blbost a zradila důvěru Káji, se mě začala Kája bát.... Nyní však mi jak Kája tak i Pája papali z ruky a dokonce mi už na ní i vlezli. Konečně po takové době, sem si je usmířila. A jaké je ponaučení? Nikdy nenechávejte přítele vám kecat do výchovy a péče o zvířátka.... Málo kdy to dopadne dobře, obzvlášť když o tom nic neví.
 

Naše Zemně

Neděle v 19:39 | S. K. Holešová |  Příběhy z planety Lamanora
My lidé žijeme na velikém ostrově. Nevíme jak jsme se zde ocitli, ovšem s jistotou můžeme říci že sem nepatříme. Ostrov jsme pojmenovali Rodiště. Rodiště se dělí na dvě království. První je velmi rozmanité, malebné a luxusní království které se nazývá Sumert, kterému vládne král Ramon něžný a druhé je drsné skoro nehostiné místo, kde žije víc příšer nežli lidí a to je království zvané Kosatun. Zde vládne král Roland krutý.

Naše planeta

Sobota v 19:39 | S. K. Holešová |  Příběhy z planety Lamanora
Žijeme na planetě zvané Lamanora, má dvě Slunce ( Su a Du ) a čtyři měsíce. Tato planeta neobíhá okolo žádného slunce, nýbrž okolo obří koule která je tvořená ze shluku energií a tu nazýváme WO. Prozatím o naší planetě nevíme nic krom toho že je 10x větší nežli planeta Země.

Postupně s příběhem sem budu psát vícero podrobností o této smyšlené planetě a hodlám tento svůj vytvořený svět, zaplnit příběhy.
 


Šeptající vánek

7. srpna 2018 v 20:54 | S. K. Holešová |  Za milované básně
Šeptající vánek

stejně lehký jako vánek,
se nesl tvůj šepot,
tak tichý,
vášniví,

až člověku přeběhl po zádech mráz,
a ten šepot se vracel,
zas,
a zas,

byl to takoví.....

lásky čas,
plný slibů,
plný krás,

Miluji tě

7. srpna 2018 v 20:42 | S. K. Holešová |  Ten jenš mi srdce vzal
Miluji tě


Miluji tě víc než ty sám tušíš,
i když mé nervi občas rušíš,
věř že občas chybí tak málo,
aby se mi o tobě něco hezkého zdálo.

čertík Bertík ve škole

7. srpna 2018 v 20:39 | S. K. Holešová |  Nadpřirozeno

čertík Bertík ve škole


Zazvonil zvonek,
rozezněl se okolo stěn,
a tak to chodilo každý Boží den,

Ovšem před pátou raní,
jde na hlídače školy vždycky spaní,
zavře oči své,
což ho mnohdy hodně štve,

Jakmile spí tvrdým spánkem,
otevře se okno,
a pohladí ho hravým vánkem,

kolem páté ranní,
přichází do školy pekelník,
který je výběrčím daní,

místo peněz však chce lidskou duši,
proto v ruce mívá kuši,
mezi čerty je to mocný pán,
a tak je všude běžně zván,

avšak tato škola se ho bojí,
jelikož jsou si vědomi toho o co stojí,
stojí a však to nedostane,
i kdyby mu požehnalo Peklo samé...

18. Zděšení

6. srpna 2018 v 22:38 | S. K. Holešová |  Lásky kat
Zděšení

změny nálad v jednu chvíli,
mám chuť uběhnout i míli,
zaskočí mě v tu ránu,
zase změna plánu,
zaskočí mě v tu ránu,
a strachy strnu,
v nehybnou zaskočenou srnu,

nevím informací mnoho,
a však s toho,
mám teď strach,

to není láska,
to je vrah,
také nervy,
a k čemu,
když nedokáži přijmout změnu,

změna plánu,
co ho zhatí,
modle te se za mě,
lidi zlatí.

Ukolébavka pro Tamarku

6. srpna 2018 v 15:03 | S. K. Holešová |  Básně na přání
Ukolébavka pro Tamarku


Spinkej, spinkej Tamarko,
zavři očka sví,
prosím tě jen spi,

Noc už usíná,
spánek se k tobě připíná,
Sladké ať jsou tvé sny...

Spinkej, spinkej Tamarko,
ráno už je za krátko,
v posteli na tebe čeká plyšové zvířátko,

nenechej jej čekat,
na kolena klekat,
Ono k tobě přitulí se,
radost sežehne tvé líce,
a šťastně budeš spát,

ráno, raníčko ,
hned jak vyjde sluníčko,
budeme si spolu hrát...

a tak spinkej, spinkej Tamarko,
koukni i to zvířátko,
sní sladký sen,

tak běž k němu do snu,
hrát si ven .


S. K. Holešová pro mou malou princeznu :)

Hejkal

6. srpna 2018 v 15:00 | S. K. Holešová |  Nadpřirozeno
Hejkal

Když jdeš temným lesem,
co je to jen za zvuky ?
Jsi z nich zděšen,

není to však tak zlé,
když hejkal nemá pré,

Jakmile však Hejkal spustí,
na věky hejkat musí,

když potká lidskou duši,
radši si přikryjme uši,
křik hejkalů potká jen toho,
kdo v lichém počtu překročí molo,

les je děsiví,
především díky zvuků jeho rodiny,
proto chraňme svůj rozum pouhý,
neb hejkání hejkalů je dlouhý,

ten kdo uslyší jeho křiku,
proud krve s uší promění se v řeku,
jen málo lidí uteče s pouhým šílenstvím,
neb většina zahyne.

Co chybí na blogu ?

6. srpna 2018 v 14:35 | S. K. Holešová
Tuto stránku mám ráda, ale upřímně mi chybí to že nevím zda se mím návštěvníkům tento blog líbí nebo ne. Proto by to chtělo něco jako velký lajk, nebo naopak velký X. Jinak jsem s touto stránkou moc spokojená. Upřímně mě naplňuje štěstím když mi někdo napíše komentář, nebo když mi někdo napíše pochvalný email. Bohužel se to nestává tak často. Ale i tak, chtěla bych vědět jak na lidi mé příběhy a básně působí. Jestli jako mě je osloví nebo je donutí přemýšlet nad sebou samými. Teď když nad tím tak uvažuji, ještě jednou věcí bych na této stránce nepohrdla a tou je: abych viděla kteří lidé chodí na mou stránku. Abych si byla vědoma toho zda mám nějaké stálé obdivovatele. Toď je asi k tomuto tématu vše.

S láskou a přáním krásného dne se s vámi loučí S. K. Holešová

Kam dál